O NÁS

TROŠKU POVÍDÁNÍ TŘEBA TO NĚKDO ČTE


Proč chceme cestovat? 

Prostě protože nás baví cestovat. Máme v sobě nehasnoucí nutkání poznávat něco nového, novými cestami, jinými cestami než ostatní. Cestovky nás nebaví. To je prostě nuda. Nechceme se all-inclusive vyvalit jak vorvani na pláži s rumem a kolou se zapíchnutým deštníčkem někde v Egyptě na 8 dní. Nic proti takovým dovoleným, ale tohle prostě není náš styl. Hledáme jednoduše něco jiného. Protože kde je to dobrodružství, když tam není žádné riziko a vzrušení?

Proč sakra žigulem? 

Tady je odpověď jednoduchá - na nic jiného nám peníze nezbyly. Nemůžeme si dovolit luxusní auto, ale auto jsme k cestování chtěli. Tak jsme na to šli jinak, zkusíme najít to nejhustější, nejdrsnější a nejjednoduší auto, které můžeme najít, protože peníze nemáme, opravit auto neumíme, protože jsme vysokoškoláci. Hustí teda alespoň být můžeme, tak nám do očka padl Žigul a volba byla jasná. Od prvního pohledu jsme věděli, že tam pasuje jak prdel na hrnec!  

Proč zrovna takhle?

Nevadí nám cestovat pomaleji, vlastně nám to vyhovuje více. Přijde nám to přirozenější. Člověk poté pozná dannou zemi mnohem více do hloubky a odnese si z ní hlubší vzpomínku, než když jenom přiletí na cílovou destinaci letadlem a v dané oblasti zůstane na pár dní. Také další motto kterým se naplno řídíme je to, že cesta je cíl. Nezáleží na tom kam dojedem, ale celé je to finální kompozitní symfonii přípravy, vyřizování, zhroucení, nezdarů, slz, potu, krve a následné radosti z jakéhokoliv malého úspěchu i neúspěchu.